Učitelka: Věra Krajčová
Cílem bylo pochopení, co to je a jak funguje poločas rozpadu. Studenti dostali tuto úlohu k samostudiu. Konkrétně měli za úkol nejdříve nakreslit křivku z měření hodů 100 kusů libovolných předmětů, které mají 2 rozpoznatelné strany, kdy vždy zaznamenali počet zbývajících lícových stran. Na tom se naučili vykreslit exponenciální křivku, ale také pochopit tento náhodný proces. Poté měli natočit nebo nafotit průběh poklesu pivní pěny. Do grafu měli tentokrát vynést i vhodnou křivku a vypočítat poločas poklesu pivní pěny. To vše s pomocí Excelu.
Studentům (2 třídy 3. ročníků SŠ) se zadání úlohy velmi líbilo, přes online setkání jsme konzultovali, jak samotné řešení, tak samotný průběh měření – studenti často zapojovali především tatínky. Zadání bylo studentům dáno na duben v době, kdy byli prakticky všichni doma zavření a začínali mít ponorkovou nemoc. Zaujalo mne zaujetí studentů, ale nepřekvapilo mne to. 🙂 Všem studentům bylo 18 a více let.
Návod jsem si vypůjčila od Zdeňky Broklové.
Ve škole doporučuji dělat v odměrném válci s pingpongovým nebo polystyrenovým míčkem na hladině. Dá se měřit horní hladina, dolní hladina, jejich rozdíl a v Excelu průběžně vyhodnocovat a modelovat. Ideální na to je nealkoholické pivo – vytváří více pěny než pivo klasické. Jsou také velké rozdíly v teplotě piva a v použitých pivních značkách. Některé pivovary (nebudu tady dělat negativní reklamu) totiž až příliš zvyšují pěnivost svého moku nějakými chemikáliemi. Je to velmi oblíbená laboratorní práce.