Funkční bagr

Pracuji na odborné SŠ, tedy škole negymnaziálního typu spojenou i s učilištěm. Její zaměření jsou automobily a vůbec dopravní prostředky všeho druhu. A tak se snažím studenty přesvědčit, že fyzika je všude, zvlášť v jejich oboru. Ani v distanční výuce jsem nechtěla ochudit hydromechaniku o experimenty. Na YouTube jsem našla zajímavé video s jednoduchým návodem na výrobu bagru.

https://www.youtube.com/watch?v=g5npkc4Ro38 – video, které jsem využila pro zadání

Vybídla jsem proto studenty 1.ročníků /maturitní obory autotronik a provoz a ekonomika dopravy/, zda by se někdo vrhnul i do tohoto dobrovolného úkolu, ve kterém si ověří a vyzkouší platnost Pascalova zákona. “Nejvychytanější” video jednoho ze studentů jsme s jeho svolením dokonce sdíleli na školním FB v rámci propagace fyziky. Posuďte sami.

 

Laboratorní práce – hydromechanika

Učitel: Vítězslav Pěnička

Domácí laboratorní úloha pro osvojení probraného učiva (mechanika tekutin v domácnosti – kvinta SŠ).
Úkoly:

  1. určete denní/týdenní spotřebu vody
  2. zjistěte cenu vodného/stočného v místě bydliště
  3. experimentálně zjistěte průtok vodovodního kohoutku
  4. určete rychlost proudění vody z tohoto kohoutku
  5. popište výtok kapaliny z děrované PET lahve – vodorovný vrh
 

Loďky

Učitelka: Kateřina Lipertová

Vlastnoručně vyrobená lodička je skutečná fyzika v praxi. Ve videu uvidíte lodičky na různé pohony snadno vyrobitelné i malými dětmi. Plavby se zúčastnily lodičky na gumičkový, balónkový i hrnečkový pohon, lodička kolesová i lodička s vrtulí, plavidlo solární i větrníkové, lodička na parní pohon, loďka na dálkové ovládání, lodička na kostku ledu i loďka samopádlovací.

Loďky vznikly během Letního fyzikálního týdne na Církevním gymnáziu v Plzni a dopluly až do Lisabonu na festival Science on Stage 2019.
Výroba lodiček není nijak složitá, děti se při ní nenásilně seznámí s praktickým použitím mnoha fyzikálních zákonitostí (Newtonovy pohybové zákony, elektrický obvod, tření, těžiště a stabilita). 

A rozjet vlastnoručně vyrobenou lodičku je prostě čistá (fyzikální) radost!

 

Brouci

Učitelka: Kateřina Lipertová

Snad největší stálice našich školních fyzikálních výrob. Neznám dítě, které by brouci nebavily.  Občas někteří designeři z řad žáků pohrdnou třepotáním broučích křídel a vyrobí třeba sněžný skútr, rachtající plechovku, kartáč líné hospodyňky, nebo robota kreslícího nohama abstraktní obrazy. Vše na stejném principu. Stačí sestavit jednoduchý elektrický obvod  s motorkem a excentrickou zátěží.

 

Leonardův most

Učitelka: Kateřina Lipertová

Leonardo da Vinci navrhl mnoho konstrukčně zajímavých mostů. Samonosný most navrhl roku 1483 pro svého „zaměstnavatele“ milánského vévodu Ludoviga da Sforzu. K válečným účelům, jak jinak. Dá se totiž rychle postavit, rychle rozebrat, nejsou potřeba žádné hřebíky ani provazy.

Most je možné zařadit do výuky při povídání o silách, tření a stabilitě i jako nezávislou kratochvíli.   „Mostování“ si užívají na různých akcích školy všichni od kojenců po seniory.

Leonardův most je pro nás na plzeňském „církváči“ prostě srdcovka. Předloni jsem dostala jednu verzi tohoto samonosného mostu s nosností 10 lidí jako dárek k narozeninám od septimánů.

 

Hejblata

Učitelka: Kateřina Lipertová

Hejblaty jsem si nazvala hračky-stroječky, u nichž se otáčivý pohyb klikou mění na pohyb nahoru dolu, ze strany na stranu, nebo na otáčivý pohyb ve směru kolmém k původnímu otáčení. V angličtině se tyto hračky nazývají automaton (automata).

I nejjednodušší hejblata skýtají mnoho radosti. Již malé děti jsou s trochou dopomoci schopny hejble vyrobit.  Děti ve věku 11-13 let jsou už schopny celé hejble vyrobit samy. 

A tohle video už je skutečné retro! Někteří autoři hejblat jsou budoucí inženýři, jedna autorka se zanedlouho stane učitelkou fyziky a autorka toho závěrečného nejsložitějšího hejblete, matfyzačka, se možná už zítra stane maminkou:)