Více se stejným štíkem: Fyzika pro SŠ

Jak změřit periodu kyvadla

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Učitel: Čestmír Krejčí

V rámci opakování učiva o mechanickém kmitání kyvadla, měli za úkol žáci 2. ročníku gymnázia v distanční výuce, natočit mobilním telefonem nebo fotoaparátem krátké video, které by mělo splňovat následující požadavky: – vyrobte si doma jednoduché matematické kyvadlo, – změřte jeho délku přiloženým měřidlem – zaznamenejte 5 kmitů kyvadla se změřením jejich doby na přiložených stopkách – na papíru uveďte výpočet periody (doby 1 kmitu) pomocí provedeného pokusu – na papíru uveďte výpočet doby 1 kmitu pomocí vzorce pro periodu kyvadla (papír bude součástí videa) – porovnejte oba získané výsledky – video by nemělo i s už připraveným nasnímaným výpočtem trvat déle než 60 s.

 

Funkční bagr

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Pracuji na odborné SŠ, tedy škole negymnaziálního typu spojenou i s učilištěm. Její zaměření jsou automobily a vůbec dopravní prostředky všeho druhu. A tak se snažím studenty přesvědčit, že fyzika je všude, zvlášť v jejich oboru. Ani v distanční výuce jsem nechtěla ochudit hydromechaniku o experimenty. Na YouTube jsem našla zajímavé video s jednoduchým návodem na výrobu bagru.

https://www.youtube.com/watch?v=g5npkc4Ro38 – video, které jsem využila pro zadání

Vybídla jsem proto studenty 1.ročníků /maturitní obory autotronik a provoz a ekonomika dopravy/, zda by se někdo vrhnul i do tohoto dobrovolného úkolu, ve kterém si ověří a vyzkouší platnost Pascalova zákona. “Nejvychytanější” video jednoho ze studentů jsme s jeho svolením dokonce sdíleli na školním FB v rámci propagace fyziky. Posuďte sami.

 

Fyzikální dopoledne pro žáky ZŠ

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Učitelka: Věra Krůsová

V únoru 2019 jsem se svými středoškolskými studenty připravila fyzikální program pro děti ze 3. třídy ZŠ na téma voda a světlo. Děti byly rozděleny na poloviny a vystřídaly se na dvou pracovištích, kde jim průvodci byli studenti gymnázia. Pokusy ukazovaly různou hustotu kapalin a chování těles v kapalinách, připravili jsme kyslík a oxid uhličitý a zkoumali jejich vlastnosti či experimentovali s plynem do zapalovačů. Žáci rozkládali světlo pomocí hranolů, zkoumali barvy na monitoru i barvu předmětů a stínů v různých světlech. Nakonec si vyrobili krasohled. Nadšené byli nejen děti, ale i jejich paní učitelka. Nové zkušenosti získali i středoškolští studenti. A to vše také díky inspiraci z různých aktivit Elixíru.

 

Laboratorní práce – hydromechanika

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Učitel: Vítězslav Pěnička

Domácí laboratorní úloha pro osvojení probraného učiva (mechanika tekutin v domácnosti – kvinta SŠ).
Úkoly:

  1. určete denní/týdenní spotřebu vody
  2. zjistěte cenu vodného/stočného v místě bydliště
  3. experimentálně zjistěte průtok vodovodního kohoutku
  4. určete rychlost proudění vody z tohoto kohoutku
  5. popište výtok kapaliny z děrované PET lahve – vodorovný vrh
 

Měření poločasu rozpadu pivní pěny

Publikováno: Autor: — 1 komentář ↓

Učitelka: Věra Krajčová

Cílem bylo pochopení, co to je a jak funguje poločas rozpadu. Studenti dostali tuto úlohu k samostudiu. Konkrétně měli za úkol nejdříve nakreslit křivku z měření hodů 100 kusů libovolných předmětů, které mají 2 rozpoznatelné strany, kdy vždy zaznamenali počet zbývajících lícových stran. Na tom se naučili vykreslit exponenciální křivku, ale také pochopit tento náhodný proces. Poté měli natočit nebo nafotit průběh poklesu pivní pěny. Do grafu měli tentokrát vynést i vhodnou křivku a vypočítat poločas poklesu pivní pěny. To vše s pomocí Excelu.  

Studentům (2 třídy 3. ročníků SŠ) se zadání úlohy velmi líbilo, přes online setkání jsme konzultovali, jak samotné řešení, tak samotný průběh měření – studenti často zapojovali především tatínky. Zadání bylo studentům dáno na duben v době, kdy byli prakticky všichni doma zavření a začínali mít ponorkovou nemoc. Zaujalo mne zaujetí studentů, ale nepřekvapilo mne to. 🙂 Všem studentům bylo 18 a více let. 

Návod jsem si vypůjčila od Zdeňky Broklové.