Virtuální Digicentrum Elixíru do škol
Učitel: Zdeněk Chlup
Cíl aktivity: Mezipředmětové vztahy ve fyzice, pracovních činnostech a matematice
Třída: 6. – 8. třída
Pomůcky: Pravítko, kružítko, tužka, tavná pistole, 1 kč, lékařské špachtle, izolepa, A4 čtvrtka, nůžky,
Zadání úkolu: Sestavení bumerangu, využití geometrie, aerodynamický tvar bumerangu
Učitelka: Marie Machová
Cíl aktivity: zpestření výuky
Třída: 6. třída
Pomůcky: špejle, 2proužky papíru, izolepa
Zadání úkolu: udělej “házedlo”
Technické poznámky: na konec špejle připevni pomocí izolepy 2kroužky z papíru (obdélníky rozměry 19x4cm a 13x4cm)
Metodické poznámky: žáci pracují ve dvojicích, ale každý má své házedlo
Učitelka: Michaela Kubiszová
Cíl aktivity: Žáci měli za úkol sestavit kluzáky s křídly tvaru písmene O u nichž postupně měnili jednotlivé parametry konstrukce. Sledovali, jak se v závislosti na změněném parametru mění trajektorie letu kluzáku.
Třída: 6. – 9. ročník
Pomůcky: nůžky, lepící páska, kancelářský papír, kancelářské sponky (2 kusy), brčka, metr na změření délky letu
Zadání úkolu: Navrhněte, sestrojte a otestujte několik prototypů O – kluzáku.
Technické poznámky: Jeden prototyp O – kluzáku je dobré s žáky společně sestrojit ve třídě.
Metodické poznámky: Jak vést vlastní výzkum? Je nutné sestavit několik verzí kluzáku u kterých se bude postupně měnit jeden parametr konstrukce a v závislosti na změně se bude sledovat kvalita a trajektorie letu kluzáku.
1. EXPERIMENT – v tomto experimentu se bude sledovat jak souvisí velikost (přesněji poměr) předního a zadního O – křídla s délkou a kvalitou letu.
Například sestrojíte tyto kluzáky :
Šířka pásky je u předního i zadního křídla všude stejná a to 2,5 cm. Mění se pouze poměry – tedy délky předního a zadního O – křídla. Nemění se délka trupu ani materiál z něhož je kluzák sestaven.
Typy kluzáků : Kluzák s křídly 25 cm a 25 cm, kluzák s křídly 20 cm a 25 cm, kluzák s křídly délky 15 cm a 25 cm, kluzák s křídly délky 10 cm a 25 cm, atd. …
Poté let každého kluzáku venku na bezpečném místě odzkoušejte.
Délku letu jednotlivých kluzáků si zapisujte do tabulky. Poznamenejte si také kvalitu a trajektorii letu.
Hod opakujte nejméně 3 krát.
2. EXPERIMENT – Nyní se zaměřte na vliv délky trupu kluzáku
Například sestavte tyto 3 kluzáky, které mají stejně veliká přední a zadní O – křídla (POUŽIJTE NEJLEPŠÍ POMĚR KŘÍDEL Z EXPERIMENTU Č.1) , ale liší se vzdáleností křídel od sebe – tedy měníme délku trupu kluzáku – trup je tvořen např. 1 brčkem, 2 brčky, 3 brčky, … Brčka k sobě připevníte pomocí izolepy.
Opět vyzkoušejte let a zapište si své poznámky do tabulky.
Který typ kluzáku doletěl nejdále ? Jak se projevila délka trupu na trajektorii letu kluzáku ? POZNAMENEJTE SI SVŮJ VÝZKUM
3. EXPERIMENT – nyní budete sledovat, zdali se nějak změní kvalita letu kluzáku, pokud umístíme zátěž – kancelářskou sponku na přední, zadní či obě křídla.
Trajektorii letu si poznamenejte do tabulky. Jak se projevila zátěž na kvalitě letu kluzáku ?
Na základě svých zjištění navrhněte svůj prototyp kluzáku.
Učitelka: Pavlína Horáčková
Cílem bylo pochopení, na čem závisí a nezávisí perioda kyvadla.
Práci jsem zadala kvartě gymnázia a rozdělila ji na dvě fáze. V první si žáci měli vytvořit kyvadlo z čehokoliv, co doma najdou tak, aby se co nejvíc blížilo matematickému. Pak měnili různé parametry (délku v rozmezí 0,5 – 1 m, hmotnost 100 g – 1,5 kg, rozkyv do15 °) a měřili dobu 10 kmitů. Z té vypočítali frekvenci a periodu. Pak měli odvodit, co na čem závisí a na čem ne.
Bylo zajímavé, jak obhajovali vliv hmotnosti a rozkyvu, i když odchylky periody byly velmi malé proti změnám parametrů a navíc menší, než při opakování měření za stejných parametrů. Ve druhé fázi si zvolili stejné parametry v appletu na https://phet.colorado.edu/sims/html/pendulum-lab/latest/pendulum-lab_cs.html a nechali si změřit periodu appletem.
Překvapilo je, že se výsledky od jejich měření zas tak moc nelišily a lépe pochopili, že nemá cenu počítat periodu z reálného měření na 5 desetinných míst a ještě rozdíl v tisícinách považovat za velmi vlivný. Jednomu z nich to však bylo málo a protože si staví roboty a různá zařízení s využitím mikrokontroléru Arduino, sestavil si jednoduchou bránu pomocí fotorezistoru. Program mu spočítal napětí z výstupů Arduina a žák pak sestavil grafy v Excelu, z nichž určil periodu.
Učitelka: Hana Trhlíková
Jde o domácí laboratorní práci určenou žákům 8. ročníku ZŠ. Jejich úkolem bylo opakovaně (3-krát) změřit dobu 10 kmitů pro 6 různých délek kyvadla, výsledky zpracovat do tabulky – určit průměrnou dobu 10 kmitů, periodu pro každou délku kyvadla a frekvenci. V závěru měli zformulovat, jak souvisí perioda kyvadla s jeho délkou a jak souvisí frekvence kyvadla s délkou.
Učitel: Vítězslav Pěnička
Domácí laboratorní úloha pro osvojení probraného učiva (mechanika tekutin v domácnosti – kvinta SŠ).
Úkoly:
Učitelka: Kateřina Lipertová
Snad největší stálice našich školních fyzikálních výrob. Neznám dítě, které by brouci nebavily. Občas někteří designeři z řad žáků pohrdnou třepotáním broučích křídel a vyrobí třeba sněžný skútr, rachtající plechovku, kartáč líné hospodyňky, nebo robota kreslícího nohama abstraktní obrazy. Vše na stejném principu. Stačí sestavit jednoduchý elektrický obvod s motorkem a excentrickou zátěží.