téma: Fyzika

Měření poločasu rozpadu pivní pěny

Publikováno: Autor: — 1 komentář ↓

Učitelka: Věra Krajčová

Cílem bylo pochopení, co to je a jak funguje poločas rozpadu. Studenti dostali tuto úlohu k samostudiu. Konkrétně měli za úkol nejdříve nakreslit křivku z měření hodů 100 kusů libovolných předmětů, které mají 2 rozpoznatelné strany, kdy vždy zaznamenali počet zbývajících lícových stran. Na tom se naučili vykreslit exponenciální křivku, ale také pochopit tento náhodný proces. Poté měli natočit nebo nafotit průběh poklesu pivní pěny. Do grafu měli tentokrát vynést i vhodnou křivku a vypočítat poločas poklesu pivní pěny. To vše s pomocí Excelu.  

Studentům (2 třídy 3. ročníků SŠ) se zadání úlohy velmi líbilo, přes online setkání jsme konzultovali, jak samotné řešení, tak samotný průběh měření – studenti často zapojovali především tatínky. Zadání bylo studentům dáno na duben v době, kdy byli prakticky všichni doma zavření a začínali mít ponorkovou nemoc. Zaujalo mne zaujetí studentů, ale nepřekvapilo mne to. 🙂 Všem studentům bylo 18 a více let. 

Návod jsem si vypůjčila od Zdeňky Broklové.

 

Kaleidoskopy primy

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Učitelka: Kateřina Lipertová

Jste příznivci fyziky? Milovníci umění? Neváhejte a vstupte do naší
fyzikální koronagalerie.
Uvidíte, co jste ještě neviděli! Nádhera, která vás jistě ohromí,
povstala ze 68 kaleidoskopů, které primáni vyrobili v rámci domácího
pokusování. Prozkoumejte kaleidoskopické obrazy i zblízka a
zkuste odhadnout, co autoři použili jako náplň svých krasohledů.
Co je váš favorit? Čočka, hrách a kuskus, nebo plameňáci?
Tkaničky od bot, nebo těstoviny? Sedmikrásky, nebo lidské oči?
Korálky, gumičky, nebo kancelářské sponky? Krásné jsou
všechny.

 

MŠ 4 pastelky

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Od roku 2019 probíhají v MŠ 4 Pastelky workshopy s paními učitelkami v rámci cyklu Pohádková fyzika. Workshopy vede Jitka Houfková (MFF UK), garantka Elixíru pro program Pohádková fyzika, který také pracovně nazýváme “malá fyzika” a je určen pedagogům v předškolním a mladším školním vzdělávání (1. stupeň ZŠ).
Praktickou formou, skrze demonstraci jednoduchých pokusů a vysvětlení fyzikálních zákonitostí, se zde paní učitelky učí, jak pomocí experimentů umožnit dětem zkoumání a porozumění fungování světa kolem nich.
Klíčový je proces objevování a zážitek (AHA moment) skrze “věci” a pokusy s nimi, které známe z běžného života.

Na fotkách jsou zachyceny obrázky, které děti následně v rámci reflexe malují-kreslí, zachycují v nich, co si z pokusů zapamatovaly a v reportáži je shrnuto to nejdůležitější.

 

Jak ZLATÁ RYBKA splnila přání aneb Malé tandemy ve školce

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Učitelka: Hana Burešová

Na Základní škole Ratibořická v Horních Počernicích již několik let funguje projekt Malé tandemy zaměřený na spolupráci žáků prvních a devátých tříd ve fyzice. V září letošního roku paní učitelka Hana Burešová spolu s Irenou Dvořákovou předávaly svoje zkušenosti kolegyním a kolegům v centru Elixíru v Praze 7.

Během workshopu si účastnice a účastníci vyzkoušeli několik jednoduchých pokusů, ale také diskutovali o tom, jak s takovou spoluprací začít ve svých školách.
Na konci setkání proběhlo tradiční dotazování, kdo a co z toho, co se dnes v centru odehrálo, vyzkouší ve své škole.
Druhostupňoví kolegové fyzici i paní učitelky z I. stupně o spolupráci VELKÝCH a MALÝCH fyziků ve svých školách přemýšleli a uvidíme, zda se do ní i pustí…

Paní učitelky z mateřských školek ale také projevily zájem něco takového realizovat. Společně jsme hledali různé způsoby, jak podobné spolupráce docílit, když ve své blízkosti nemají potřebné VELKÉ fyziky. Všechna navrhovaná řešení však na první pohled vypadala nereálně…
Odcházela jsem s pocitem, že více pomoci nemohu. Ale nedalo mi to a začala jsem přemýšlet, co naše MALÉ paní učitelky z hornopočernických školek – našly by parťáky?A našly! Jedna z našich devítek nemá svoje prvňáky. Oslovili jsme tedy MALOU paní učitelku z MŠ Chodovická z oddělení ZLATÁ RYBKA.

 

Kyvadlo, Pendulum wave

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Učitelka: Lenka Kramářová

Zadání úlohy pro druháky ve fyzice znělo – cituji:
“Natoč video, ve kterém bude libovolný rozumný kmitavý pohyb pomocí pomůcek, které běžně najdeš v domácnosti, doma. Popiš (ve videu), proč zrovna toto. Urči (ve videu) u svého kmitavého pohybu periodu, frekvenci a amplitudu výchylky (maximální výchylku) a popiš, jak a proč jsi postupoval(a). Odevzdávej sem, nejlépe v mp4. Děkuji a moc se těším na vaši kreativitu. Zveřejníme…😉 Interně ve 4.G 😁 V přiloženém videu je inspirace, ale formou úkolu. Po vás požaduji něco krapet jiného 😉 ”

A já byla zvědavá, co se podaří, čeho se dočkám…
A to, čeho jsem se dočkala, mě přinutilo zrušit slib – nešlo se o některá videa nepodělit i v rámci širší fyzikální veřejnosti… 😉 Klobouk dolů před kreativitou, precizností a zapálením některých studentů…

Korunou všeho pak byla moje “hloupá hláška” k videům, které jsem jim nasdílela:
“Pendulum wave – doba kmitu kyvadel v estetickém provedení
Kdyby se někdo nudil, chtěl být kreativní a chtěl mi udělat mega radost 😉 Aneb toto v kabinetě ještě nemám… 😂” A výsedek? Posuďte sami…

 

Loďky

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Učitelka: Kateřina Lipertová

Vlastnoručně vyrobená lodička je skutečná fyzika v praxi. Ve videu uvidíte lodičky na různé pohony snadno vyrobitelné i malými dětmi. Plavby se zúčastnily lodičky na gumičkový, balónkový i hrnečkový pohon, lodička kolesová i lodička s vrtulí, plavidlo solární i větrníkové, lodička na parní pohon, loďka na dálkové ovládání, lodička na kostku ledu i loďka samopádlovací.

Loďky vznikly během Letního fyzikálního týdne na Církevním gymnáziu v Plzni a dopluly až do Lisabonu na festival Science on Stage 2019.
Výroba lodiček není nijak složitá, děti se při ní nenásilně seznámí s praktickým použitím mnoha fyzikálních zákonitostí (Newtonovy pohybové zákony, elektrický obvod, tření, těžiště a stabilita). 

A rozjet vlastnoručně vyrobenou lodičku je prostě čistá (fyzikální) radost!

 

Brouci

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Učitelka: Kateřina Lipertová

Snad největší stálice našich školních fyzikálních výrob. Neznám dítě, které by brouci nebavily.  Občas někteří designeři z řad žáků pohrdnou třepotáním broučích křídel a vyrobí třeba sněžný skútr, rachtající plechovku, kartáč líné hospodyňky, nebo robota kreslícího nohama abstraktní obrazy. Vše na stejném principu. Stačí sestavit jednoduchý elektrický obvod  s motorkem a excentrickou zátěží.

 

Leonardův most

Publikováno: Autor: — Žádné komentáře ↓

Učitelka: Kateřina Lipertová

Leonardo da Vinci navrhl mnoho konstrukčně zajímavých mostů. Samonosný most navrhl roku 1483 pro svého „zaměstnavatele“ milánského vévodu Ludoviga da Sforzu. K válečným účelům, jak jinak. Dá se totiž rychle postavit, rychle rozebrat, nejsou potřeba žádné hřebíky ani provazy.

Most je možné zařadit do výuky při povídání o silách, tření a stabilitě i jako nezávislou kratochvíli.   „Mostování“ si užívají na různých akcích školy všichni od kojenců po seniory.

Leonardův most je pro nás na plzeňském „církváči“ prostě srdcovka. Předloni jsem dostala jednu verzi tohoto samonosného mostu s nosností 10 lidí jako dárek k narozeninám od septimánů.