Dálkové zapalování svíčky

Učitel: Stanislav Gottwald

Zapalování svíčky na dálku dělám běžně v primě podle metodiky projektu Heuréka. Hodí se tedy pro 6. třídu ZŠ v rámci tematického celku Vlastnosti látek. Pokus je důkazem toho, že voskové páry hoří. Ve škole zapalujeme i voskové páry, které unikají z roztaveného vosku na alobalové misce. Pozor: zapalování svíčky mohou žáci provádět i doma, ale jen za dozoru rodičů, zapalování par roztaveného vozku na alobalu striktně zakazuji. Nicméně daný pokus potěší i starší žáky. Tato nahrávka vznikla v rámci distanční výuky ve 2. ročníku čtyřletého gymnázia, kdy jsme se bavili o kapilaritě a zmínili jsme se o funkci knotu ve svíčce. Jedna ze studentek (která ráda pokusuje, ale nemá v oblibě počítání) si pokus vyhledala na internetu a pokusila si ho vyzkoušet samostatně, přitom ho i nafilmovala. Je zde patrné, že se tento atraktivní pokus dá využít jak v rámci změn skupenství a vlastností látek (v rámci pokusu jsou “vidět” všechna tři skupenství vosku), ale i v rámci molekulové struktury kapalin, zejména kapilarity, dále proudění (je zde krásně vidět laminární a turbulentní proudění kouře) apod. Zcela zásadní je diskuse o tom, co v kouři hoří, jak ověřit, že hoří voskové páry, a že vlastně zkoumáme něco, co není až tak moc vidět (to jistě slouží k rozvoji abstraktního myšlení). Tedy i tak jednoduchý pokus je přímo nabit fyzikou s kýtá mnoho námětů k diskusi.

 

Kyvadlo – měření periody

Učitelka: Pavlína Horáčková

Cílem bylo pochopení, na čem závisí a nezávisí perioda kyvadla.
Práci jsem zadala kvartě gymnázia a rozdělila ji na dvě fáze. V první si žáci měli vytvořit kyvadlo z čehokoliv, co doma najdou tak, aby se co nejvíc blížilo matematickému. Pak měnili různé parametry (délku v rozmezí 0,5 – 1 m, hmotnost 100 g – 1,5 kg, rozkyv do15 °) a měřili dobu 10 kmitů. Z té vypočítali frekvenci a periodu. Pak měli odvodit, co na čem závisí a na čem ne.
Bylo zajímavé, jak obhajovali vliv hmotnosti a rozkyvu, i když odchylky periody byly velmi malé proti změnám parametrů a navíc menší, než při opakování měření za stejných parametrů. Ve druhé fázi si zvolili stejné parametry v appletu na https://phet.colorado.edu/sims/html/pendulum-lab/latest/pendulum-lab_cs.html a nechali si změřit periodu appletem.
Překvapilo je, že se výsledky od jejich měření zas tak moc nelišily a lépe pochopili, že nemá cenu počítat periodu z reálného měření na 5 desetinných míst a ještě rozdíl v tisícinách považovat za velmi vlivný. Jednomu z nich to však bylo málo a protože si staví roboty a různá zařízení s využitím mikrokontroléru Arduino, sestavil si jednoduchou bránu pomocí fotorezistoru. Program mu spočítal napětí z výstupů Arduina a žák pak sestavil grafy v Excelu, z nichž určil periodu.

 

Lávová lampa

Učitelka: Klára Plosová

Zadání: Vytvořte lávovou lampu. Na výrobu naší lávové lampy potřebujeme pouze: Průhlednou vysokou nádobu, vodu, kuchyňský olej, šumivé tablety (klidně vitamínové) a pro lepší efekt potravinové barvy.
Zadala jsem to napříč celým druhým stupněm.

 

Jak si liška a čáp zhotovili sluneční hodiny

Učitelka: Hana Wosková

Na pozadí bajky O lišce a čápovi jsme si vysvětlili, jak můžeme poznat denní dobu v přírodě, resp. měřit čas bez pomoci běžných nástěnných hodin či hodinek. Děti z Dětské skupiny Molekula měly za úkol z několika dílčích částí poskládat jednoduché sluneční hodiny. Cílem bylo, aby děti dokázaly zhotovit jednoduché sluneční hodiny a aby věděli, že čas můžeme v přírodě poznat i pomocí stínu, který vrhá předmět osvětlený slunečním světlem. Na závěr byly děti požádány o udělení zpětné vazby pomocí barevných květinek, kdy zelená znamenala, že se jim aktivita líbila a červená, že se jim aktivita nelíbila.

 

Barvy – skládání a pohlcování

Učitel: Filip Hložek

Zadání pro 6. ročník (sextu) gymnázia. Po probrání tématu barvy v optice si žáci měli naučené poznatky vyzkoušet na pokusech. Postupovali podle návodů na stránkách fyzikalnipokusy.cz (konkrétně http://fyzikalnipokusy.cz/1681/aditivni-miseni-barev a http://fyzikalnipokusy.cz/1902/mizejici-obrazek).