Svítící skleničky

Učitelka: Jitka Soukupová

Svítící skleničky

Na výrobu svítící skleničky potřebujeme: uzavíratelnou lahvičku nebo skleničku, organzu nebo kus záclony, 4 – 6 svítících tyčinek různých barev nebo jedné barvy (podle uvážení autora skleničky), nůžky, podložní misku nebo noviny na pokrytí před znečištěním stolu

Svítící tyčinky v teplé a studené vodě

Na experiment potřebujeme: 3 kádinky, horkou vodu, vodu o pokojové teplotě a vodu s ledem, svítící tyčinky

pro: 7. ročník, sekunda gymnázia (v rámci předvánočního týdne)
Více zde.

 

Měření fyzikálních veličin

Učitelka: Edita Martoníková

V době distanční výuky jsem v šestých třídách probírala Měření fyzikálních veličin, konkrétně: délku, objem, hmotnost, čas a teplotu. Zabývali jsme se historií, fyzikálními jednotkami a jejich převody, teorií měření: stupnice, nejmenší dílek, rozsah a pod. ale jaká by to byla fyzika bez pokusů. 😉

Děti měly “prošmejdit” celý byt/dům a najít vše, co danou fyzikální veličinu umí změřit. A s dovolením a někdy i pomocí rodičů změřit něco “normálního” a něco “extrémního”. U délky např.: šířku pokojíčku či tloušťku listu učebnice fyziky, u objemu: objem kuchyňské naběračky, hrníčku či kapky vody….V souvislosti s hmotností v některých rodinách oprášili váhy po babičkách i prababičkách a napadlo je, srovnat jejich přesnost s přesností těch moderních digitálních. Jak to dopadlo? Přikládám v příloze. 😉

A čas nám poskytnul příležitost vyrobit hodiny, ty přesýpací/přelévací vedly! A jaké technické problémy museli překonat – vyrobit vhodně velkou dírku, testovat různé sypké materiály, v troubě usušit písek, a další a co se u toho dozvěděly a naučily děti referovaly spolužákům v on-line hodinách. 🙂

 

Dálkové zapalování svíčky

Učitel: Stanislav Gottwald

Zapalování svíčky na dálku dělám běžně v primě podle metodiky projektu Heuréka. Hodí se tedy pro 6. třídu ZŠ v rámci tematického celku Vlastnosti látek. Pokus je důkazem toho, že voskové páry hoří. Ve škole zapalujeme i voskové páry, které unikají z roztaveného vosku na alobalové misce. Pozor: zapalování svíčky mohou žáci provádět i doma, ale jen za dozoru rodičů, zapalování par roztaveného vozku na alobalu striktně zakazuji. Nicméně daný pokus potěší i starší žáky. Tato nahrávka vznikla v rámci distanční výuky ve 2. ročníku čtyřletého gymnázia, kdy jsme se bavili o kapilaritě a zmínili jsme se o funkci knotu ve svíčce. Jedna ze studentek (která ráda pokusuje, ale nemá v oblibě počítání) si pokus vyhledala na internetu a pokusila si ho vyzkoušet samostatně, přitom ho i nafilmovala. Je zde patrné, že se tento atraktivní pokus dá využít jak v rámci změn skupenství a vlastností látek (v rámci pokusu jsou “vidět” všechna tři skupenství vosku), ale i v rámci molekulové struktury kapalin, zejména kapilarity, dále proudění (je zde krásně vidět laminární a turbulentní proudění kouře) apod. Zcela zásadní je diskuse o tom, co v kouři hoří, jak ověřit, že hoří voskové páry, a že vlastně zkoumáme něco, co není až tak moc vidět (to jistě slouží k rozvoji abstraktního myšlení). Tedy i tak jednoduchý pokus je přímo nabit fyzikou s kýtá mnoho námětů k diskusi.

 

Kyvadlo – měření periody

Učitelka: Pavlína Horáčková

Cílem bylo pochopení, na čem závisí a nezávisí perioda kyvadla.
Práci jsem zadala kvartě gymnázia a rozdělila ji na dvě fáze. V první si žáci měli vytvořit kyvadlo z čehokoliv, co doma najdou tak, aby se co nejvíc blížilo matematickému. Pak měnili různé parametry (délku v rozmezí 0,5 – 1 m, hmotnost 100 g – 1,5 kg, rozkyv do15 °) a měřili dobu 10 kmitů. Z té vypočítali frekvenci a periodu. Pak měli odvodit, co na čem závisí a na čem ne.
Bylo zajímavé, jak obhajovali vliv hmotnosti a rozkyvu, i když odchylky periody byly velmi malé proti změnám parametrů a navíc menší, než při opakování měření za stejných parametrů. Ve druhé fázi si zvolili stejné parametry v appletu na https://phet.colorado.edu/sims/html/pendulum-lab/latest/pendulum-lab_cs.html a nechali si změřit periodu appletem.
Překvapilo je, že se výsledky od jejich měření zas tak moc nelišily a lépe pochopili, že nemá cenu počítat periodu z reálného měření na 5 desetinných míst a ještě rozdíl v tisícinách považovat za velmi vlivný. Jednomu z nich to však bylo málo a protože si staví roboty a různá zařízení s využitím mikrokontroléru Arduino, sestavil si jednoduchou bránu pomocí fotorezistoru. Program mu spočítal napětí z výstupů Arduina a žák pak sestavil grafy v Excelu, z nichž určil periodu.